Polské betlémy

Vánoční betlémy

Tradice jesliček České papírové betlémy Zahraniční papírové betlémy Autoři papírových betlémů Kostelní betlémy Venkovní betlémy Z výstav betlémů

Zpět

Polské papírové betlémy

Do východoevropských zemí lze vystopovat čtyři různé tradice, zastoupené čtyřmi různými národy: Maďarskem , Ruskem , Polskem a Slovenskem . Maďarská tradice má za to, že betlémská betléma je postavena v bedně ve tvaru kostela nebo stáje a že ji lze nosit ručně. Postavy, které oživují postýlku místo toho, jsou vyrobeny ze dřeva nebo papíru nebo nanejvýš vateliny a před touto reprezentací votivní svíčka neustále hoří. Ruská betlém je postavena na dvou podlažích. Na horní straně se reprodukují klasické epizody narození Kristav jeskyni; na spodní straně se však reprodukují vtipné scény každodenního a populárního života. V Polsku je však tradicí, že postýlka má tvar katedrály pokryté barevnou fólií . Skládá se ze tří částí: horní, kde andělé oznamují dlouho očekávanou událost narození Ježíše, ve střední je znázorněna jeskyně s býkem a oslem, a konečně spodní část reprezentace polských rolníků spolu s Tři králové . Nakonec, co se týče Slovinska , v každém rolnickém domě je postavena postýlka, která ozdobí jednu stranu domu určenou pro tento „posvátný“. Polský betlém se nazývá jaselka, přenosné jesličky pak szopka. Výraz označuje chlévek, kůlničku, scénu, která byla rekvizitou při obchůzkýách koledníků, částečně také s loutkovým divadélkem. Původně s přenosným betlémem obcházeli ministranti či studenti církevních škol, pak je nahradili řemeslníci a tím radice zlidověla. Szopka je většinou trojdílná budova se dvěma věžemi, před nimiž je malý zastřešený chlév. Později přibyla daloší věž a střední část vystoupila do patra. Stavělo se ze dřeva, kartonu, překližky a barevného papíru.Přenosné szopky byly určeny pro divadelní produkci. Jejich vlastníci byli najímáni, aby přišli zahrát do domu představení. V betlému je řada postav jako pastýři, Herodes, ďábel, horalé, Krakované, různí řemeslníci apod. Figurky byly pevné i pohyblivé. Nepohyblívé figurky - Svatá rodina, volek s oslem a anděly byly postupně přeneseny do výklednku v patře budovy, zatímco pohyblivé figurky ve chlévě předváděly hru nebo scénku. Po 2.světové válce zanikl v polském betlémářství společný projev loutkářského, slovesného, písňového a výtvarného umění v podobě scének a zůstal pouze nepohyblivý výtvarný.

Markéta Kašparová, muzeum Teplice 2013

Kraków szopka nebo betlém (jesličky, jesle) ( polsky:Szopka Krakowska ) je vánoční tradice pocházející z Krakova a sahá až do 19.století. Neobvyklým a charakteristickým rysem szopky je použití historických budov v Krakově jako pozadí pro Narození Ježíše.

Někteří umělci zobrazovali své szopky společně s loutkami ve formě pouličního divadla . V některých případech byly pohyblivé loutky nahrazeny nepohyblivými dřevěnými figurkami. Někdy se objevovaly loutkové předměty nebo figurky, které ilustrují prvky polské kultury, od historických osobností, jako jsou okřídlení husáři a Tadeusz Kościuszko, přes legendární čaroděje Pan Twardowski a Dragon z Wawelu až po současné politiky nebo umělce. V 18.století rozšíření takového nereligiózního obsahu vedlo k zákazu více extravagantních betlémů v některých polských kostelech; po zákazu se představení staly skutečným projevem lidového umění.
Tradice szopky pochází z devatenáctého století, kdy krakovští řemeslníci - zedníci, dřevorubci - začali vytvářet jako sezónní výzdobu, aby získali další příjmy během Vánoc. Vlastní rostla v popularitě, s lidmi, kteří jsou ochotni platit sledovat szopka sbírek - často neseny dveří ke dveřím Koledníci - nebo je vlastní. Mezi pozoruhodnými ranými patrony zvyku byla velkolepá rodina Potoccy.
Poté, co Polsko získalo nezávislost v roce 1918, začínaly szopky vyrábět a prodávat jako suvenýry z Krakova. Městské úřady města rozhodly o podpoře této tradice tím, že ohlásily první soutěž v prosinci 1937. Od té doby, s výjimkou doby trvání druhé světové války, se szopská prezentace a turnaj uskuteční každý rok v první čtvrtek každého prosince, Hlavní náměstí, Krakov, vedle památníku Adam Mickiewicz . Nejlepší szopky jsou pak vystaveny v historickém muzeu v Krakově v paláci Krzysztofory.

(Wikipedia: Kraków szopka)

Dlouholetou vánoční tradicí v Polsku je budova "Szopki". Szopka je betlém, obvykle rozpracovanější a zdobenější než skutečné místo, kde se Ježíš narodil. Někdy je postavena jako malý dům jindy zase jako skutečný palác se dvěma věžemi otevřenými v přední části, kde jsou postaveny jesličky před kterými loutky zpívají své dialogy nebo se pohybují na rotačních prstencích v rytmu vánoční koledy. Mnoho polských szopků obsahuje polské motivy - jako polská šlechta, těžaři uhlí nebo dokonce polský papež, který se před Ježíšem poklonil hlavou. Tradice szopky sahají do 13. století. Krakow se stal od roku 1937 místem soutěže mezi stavebníky szopky. Ceny jsou rozděleny do různých kategorií (v závislosti na velikosti). Mnoho dražších szopek se po soutěži prodá do zahraničí.
Ve městech někteří chlapci chodí se szopkou od dveří ke dveřím a zpívají koledy a očekávají i nějaké dary, jako v USA při Halloweenu. Bohužel některé z jejich představení jsou velmi žalostná. Více oficiálních náboženských představení o narození dítěte Ježíše se nazývá "Jaselka". "Jaslo" ve starém polském jazyce znamená "postel". Tradice "Jaselky" pochází z Itálie (sv. Františka) ve 13.století. Jaselka s postavami dítěte Ježíše, Panny Marie, sv. Josefa, anděla, tří králů, Heroda apod. Často hrají děti a sledují je jejich rodiče.

Příklady szopek a představení jaselek


Szopka I	Szopka II	Szopka III	Szopka IV	Krakowske Szopky	Představení Jaselka I	Představení Jaselka II	Představení Jaselka III


Szopka Polska (1969) (K)	Krakowska Szopka I (1998)	Szopka (1998) (Karas)	Krakowska Szopka II (1998)	Katowicka Szopka	Szopka Polska II	Szopka Polska III (Buksová)	Szopka Vigilijna (Buksová)

Szopka Polska-arch	Krakowska Szopka I-arch	Szopka-arch	Krakowska Szopka II-arch	Katowicka Szopka-arch	Szopka Polska II-arch	Szopka Polska III-arch	Szopka Vigilijna-arch